WOW
Již několik let používané citoslovce údivu, překvapení. Řekl
bych, že zastánci tohoto výrazu se chtějí
povýšit ve svém okruhu známých, že oni jsou ti, kteří jsou „in“, a tudíž
proto se nevyjadřují tak, jak jim „pusa narostla“. Čeština má pro tyto
příležitosti dokonce více výrazů, než je jednoduché wow. Jsou to páni, pane jo,
jeje, jů apod.
Shoproku.
Taková skladba slova
se hned tak nevidí. Cizí slovo s českým je podle mne vrchol nevkusnosti,
nebo nevážení si češtiny. Kombinace dvou cizích slov už je běžnější a také
přijatelnější. Třeba team leader. I
pro tuto dvojici ale je v češtině adekvátní výraz. Vedoucí kolektivu,
čety, skupiny, nebo i parťák. Zde je problém zřejmě v tom, název
v angličtině asi musejí používat v zahraničních firmách na našem
území. Nyní se začínají objevovat i přechýlená slova z angličtiny, která
zatím nemají svůj český překlad. Jsou hlavně ze sportovního prostředí. Biker, šutér (shooter) i curlař. Nicméně se domnívám, že se tato
slova budou používat dříve, než nějaká paní řekne, že musí pro něco do šopu.
Něco podobného je sousloví shopping jih. Je zajímavé, že v jednom městě, necelé 2km od sebe,
existují 2 nákupní centra. Jedno se jmenuje NC Oáza, druhé je Shopping Jih.
Krása, že? Tvůrci názvů jako by zkoušeli, co lidé lépe přijmou. Nechápu to. Ale
stále zde platí, že takovým způsobem se názvy v češtině netvoří. Vždyť je
tolik možností, obchodní centrum, nákupní centrum, centrum nákupů apod. Jediná
vysvětlující myšlenka je ale ze světa utopie, že je to kvůli cizincům, aby se
lépe vyznali. Kolony aut z Německa, či z Rakouska, nebo dokonce
z VB, jsem tam zatím neviděl.
Další z výrazů, které také neznějí dobře česky, je, jdi do snickers. Autor překladu si zřejmě neuvědomil, že v češtině se používá
sloveso dát si. Doslovný, někdy také
zvaný otrocký překlad, asi není vždy nejlepší řešení. Variant by bylo také
více, už zmíněné dej si, zkus, vyzkoušej.
To snad i Massa Bob by řekl lépe.
Někdy také můžeme zaslechnout použití slovesa jíti v kombinaci s jiným slovesem,
kde se obvykle používá pomocné sloveso býti.
Aby výklad byl lépe pochopitelný, uvedu příklad. Nešlo vidět, nejde vidět. Zatím se mi nepodařilo přijít na původ
tohoto spojení. Z angličtiny to zřejmě není, protože tam je ve spojení se
slovesem moci. Tak nevím. Ani
v tomhle případě nelze říci, že by si mluvčí vážil češtiny, i když možná
nevědomě.
K hovorové češtině patří také zvyky a tradice.
V našich zemích jsou to hlavně velikonoční a vánoční zvyky. V době před
více než 30 lety se k nám vkrádal a nějakou dobu se i udržel, děda Mráz.
Potom nám média představovala Santa Klause. Jenže zde se nejvíc daří Ježíškovi.
Už se zase vrací na své místo, i když v reklamě má Santa Klausovu čepici.
Jenom je nutné podotknout, že pro děti Ježíšek není vidět, na rozdíl od dědy
Mráze a Santa Klause.
Ještě jeden zvyk bych zmínil. Sice není náš domácí, ale
v některých domácnostech se objevují jeho příznaky. Jsou to vydlabané dýně
a různá strašidla. Halloweens. Něco podobného je i v našich zemích běžné,
ale dlabe se do řepy a hlavně se u toho mluví česky.
