twitter
rss

           J A K O B Ý N I


Asi si hned každý bude říkat. Co se stalo, ten češtinář nás chce poučovat, a sám napíše takovou hrubku. A tak to tedy ne. Smysl tohoto příspěvku nemá nic společného se spolky jakobínů, které vznikaly ve Francii po revoluci v roce 1789. Tehdy to byly spolky čistě politického založení, na rozdíl od našich současných „jakobýnů“, kteří nejsou zatím nijak organizovaní a snad ani nebudou. Kdo to vlastně vůbec jsou ti „jakobýni“? Jsou to lidé, kteří ve svém mluveném projevu používají neustále výraz „jako by nebo jakoby“. Z tohoto důvodu jsem si je zařadil do škatulky s tímto názvem. V podstatě ať je to použito kdekoli ve větě, nikde to nedává smysl.
 Třeba takovýto rozhovor. „Ahoj kámo, jako by. Tak si představ, jako by, když jsem přišel včera jakoby domů, manželka mě přivítala jako by, dala mi jakoby večeři jako by  na stůl a čekala, co řeknu jakoby. Když jsem jako by nic neříkal, a hned jak jsem jako by dojedl, vrhla se na mne, jako by. Nejdřív mě jakoby napadlo, že by?, jako by. Po chvíli jakoby mi došlo, že  jsem se hodně zmýlil, jakoby. Předváděla mi, jako by, co se ten den naučila jakoby v kurzu sebeobrany.“ „Tak to jsi měl kliku, jakoby, málem jsi moh“ bejt znásilněnej jako by.“
Paráda, že ano.
Pokládám si otázku, proč „jakobýnství“ vlastně vzniklo. Móda, nedostatečná slovní zásoba, nebo jiný důvod? Domnívám se, že to nejspíš bude módní záležitost. A kdo je módní, je tím pádem in
Mám smůlu, asi nebudu nikdy in.
Jenom mě mrzí, že i ve sdělovacích prostředcích se vyskytuje dost závislých na módě.